Genetika

PGT-A (preimplantation genetic testing for aneuploidy)

(dříve PGS: Preimplantační genetický screening)

 

Preimplantační screening je genetické vyšetření embryí ještě před jeho zavedením zpět do dělohy ženy. Vyšetření nám umožňuje vybrání euploidního embrya či embryí, tedy těch s normálním počtem chromozomů a bez identifikovatelné genetické abnormality, a tím zvýšit šanci na otěhotnění či snížit riziko potratu či porodu dítěte s chromozomální vadou. Biopsie se provádí na embryích 5. či 6.den vývoje, tedy na blastocystách, kdy se odebírá skupina buněk z každé blastocysty dobré kvality. Odebírá se část, ze které vzniká placenta, to znamená minimální riziko pro další vývoj embrya. Odebraný materiál odesíláme do genetické laboratoře na vyšetření. Samotná embrya zůstávají u nás v centru, ale do očekávaného výsledku vyšetření by nepřežila, proto je potřeba je po biopsii zamrazit. Výsledek je k dispozici za cca 3-6 týdnů. Výsledky screeningu chromozomů jsou známy vždy ještě před přenosem embrya do dělohy matky.

 

Doporučili bychom PGT-A i Vám?

Mnoho IVF cyklů může skončit zklamáním, protože se nezdaří uhnízdění embrya v děloze matky. Právě nesprávný počet chromozomů embrya, které bylo přeneseno do dělohy matky, je možná nejčastější příčinou nezdarů u cyklů umělého oplodnění. Stav, kdy se u embrya vyskytují některé chromozomy navíc nebo naopak některé chromozomy chybí, nazýváme aneuploidií. Po zavedení aneuploidního embrya ve většině případů nedochází vůbec k implantaci – cca 50% všech gravidit (negativní těhotenský test) či těhotenství skončí potratem v prvním trimestru – cca 10-15%.

Preimplantační screening je vhodný pro páry, které splňují následující indikace:

  • vyšší věk ženy - se zvyšujícím se věkem ženy roste též riziko aneuploidie u embryí z důvodu snižující se kvality vajíček. Je prokázáno, že toto je hlavním důvodem, proč u žen po 33.-35. roce věku dochází k prudkému poklesu plodnosti. Neklesá tedy jen počet vajíček, ale i jejich kvalita.

  • opakované potrácení po vyloučení ostatních možných příčin

  • opakované neúspěchy předchozích cyklů asistované reprodukce

  • potrat nebo porod plodu s vývojovou vadou (chromozomální abnormitou)

  • početní gonosomové aberace (např.47XXX, 47XYY) a malé gonosomové mozaiky detekované z periferní krve (nad 10%)

  • mužský (andrologický) faktor (např. težká oligoastenoteratozoospermie) nebo použití spermií získaných metodou MESA/TESE/PESA/TESA

  • stavy po léčbě onkologických onemocnění pomocí chemoterapie, radioterapie u jednoho či obou partnerů


 

Účel PGT-A

Smyslem PGT-A je zvýšit šanci na narození zdravého dítěte a zvýšit úspěšnost IVF cyklu. Při běžném IVF cyklu bez zařazení preimplantačního vyšetření se embrya k transferu vybírají na základě morfologických kritérií, případně dle dynamiky vývoje. Bohužel tato kritéria nejsou pravděpodobně dostačující pro to, abychom mohli spolehlivě vyloučit embryo s genetickou abnormitou.

 

V některých případech se páry s poruchou plodnosti brání screeningu chromozomů z důvodu obavy ohledně procesu mrazení, vlastní biopsie nebo ve spojení s odkladem plánu transferu a tím posunutí jejich vytouženého cíle – zdravého miminka. Tyto obavy však nejsou zcela opodstatněné. Biopsie a zamrazení je proces, ke kterému se vybírají pouze embrya výborné kvality a tedy představuje pro tato embrya minimální zátěž. Úspěšnost „čerstvých“ transferů blastocyst optimální kvality je srovnatelná s transferem embryí po mrazení. Odložení transferu o pár měsíců (1-3) tedy v tomto případě představuje větší šanci na úspěch – porod zdravého miminka.

 

Je to zejména tím, že snížíme riziko negativního těhotenského testu, spontánního potratu či zamlklého těhotenství v I.trimestru. Pokud je nutná instrumentální revize dutiny děložní po potratu plodu, doporučuje se před dalším embryotransferem vyčkat minimálně 6-12 týdnů.

 

Další možné výhody PGT-A:

  • Snížení rizika komplikací v těhotenství, snížení počtu vícečetných gravidit – po preimplantačním screeningu většinou doporučujeme transfer pouze jednoho embrya.
  • Zkrácení doby léčby a zredukování finančních nákladů spojených s narozením zdravého dítěte prostřednictvím snížení počtu opakovaných cyklů.
  • Na základě výsledků genetického testování embryí se může pár rozhodnout pro opakování IVF cyklu s vlastními vajíčky či při špatném výsledku požádat o cyklus s darovanými vajíčky/spermiemi.
  • Páry s horší prognózou úspěchu IVF cyklu tak mohou použitím PGT-A svoji prognózu výrazně zvýšit a dosáhnout stejně dobrých výsledků jako páry ze skupiny s dobrou prognózou, což představuje úspěšnost nad 40 % těhotenství na transfer i při transferu jednoho embrya.


 

Průběh a metoda vyšetření:

V současnosti je trendem vyšetřování materiálu vyššího stádia vývoje embrya (což přináší komplexnější informaci o vyšetřovaném embryu). Biopsií se získává skupina cca 10-20 buněk v den 5 nebo den 6 vývoje embrya – tedy bioptují se tzv. blastocysty. Tento postup umožňuje posoudit kompletní genom budoucího plodu (mateřský i otcovský oddíl), bohužel není technicky možný embryotransfer „čerstvého“ embrya. Biopsie nemá žádný negativní vliv na schopnosti embrya zahnízdit se v děloze. Jelikož se odebírají vždy buňky, které jsou dosud nediferencované, nedochází jejich odběrem k žádným následkům v podobě poškození plodu. Biopsie nemá vliv ani na genetickou výbavu plodu.

 

Vaše embrya (blastocysty) budou vyšetřena metodou NGS (next generation sequencing), která umožnňuje vyšetření celého spektra chromozomů, tedy 23 párů. NGS má oproti starší metodě aCGH (array-CGH) větší citlivost a je schopna odhalit i embrya s mozaikou.

 

Možnost kumulace embryí před genetickým testování

Z obecného hlediska je zapotřebí získat dostatečný počet kvalitních embryí. Musíme totiž počítat s tím, že určitá část embryí z morfologického hlediska nebude v den 5 či v den 6 vývoje vhodná k biopsii a část bioptovaných bude následně vyřazena právě pro pozitivní záchyt vady v počtu nebo kvalitě chromozomů. Pokud v jednom cyklu nezískáme dostatečné množství vajíček/embryí po fertilizaci, aby byla dobrá šance na nalezení zdravého embrya, lze všechna embrya zamrazit a s odstupem provést další stimulaci, odběr vajíček a jejich oplození. K vyšetření se pak sloučí dohromady embrya z obou či více cyklů. Tento postup nazýváme tzv. kumulací. Takto lze zajistit vyšší pravděpodobnost nálezu zdravého embrya a zamezit zbytečným investicím páru.

 

V případě známého genetického onemocnění, kterým trpí jeden z budoucích rodičů, je genetikem doporučena genetická diagnostika embryí za účelem vyloučení embryí, která zdědila po rodiči jeho genetickou abnormalitu. Daná metoda se nazývá:

PGT-M (preimplantation genetic testing for monogenic/single gene diseases)

(dříve PGD: preimplantation genetic diagnosis)

 

Preimplantační genetická diagnostika je tedy metoda, která umožňuje výběr tzv. „zdravého“ embrya bez konkrétní genetické zátěže. Hlavní předností takového postupu je vyloučení rizika, že plod ponese sledovanou genetickou zátěž. Pár proto nemusí řešit případná úskalí spojená s umělým přerušením těhotenství. Princip a postup z pohledu páru je obdobný metodě PGT-A.

 

Monogenní onemocnění

Ve vědeckých databázích existuje zmínka o více než 5 000 vzácných dědičných onemocnění, která jsou potenciálně zjistitelná pomocí preimplantační diagnostiky. Monogenně dědičné choroby jsou způsobeny nefunkčností nebo změněnou funkcí jednoho z našich genů.

 

Máme-li jednoduše popsat vzácná onemocnění podle typu dědičnosti, můžeme je rozdělit do tří základních skupin:

  • s dědičností recesivní

  • s dědičností dominantní

  • s dědičností vázanou na pohlavní chromozom

 

Pro jednotlivé skupiny platí různé riziko přenosu onemocnění na potomka a také různé nároky na výběr embrya vhodného k transferu.

 

K nejčastějším vzácným onemocněním v našem pásmu patří:

  • cystická fibróza

  • spinální muskulární atrofie

  • metabolické poruchy

  • neurofibromatóza

  • Marfanův syndrom

  • Huntingtonova chorea

  • familiární hypercholesterolémie

  • syndrom fragilního X

  • syndrom svalové dystrofie

  • Dále dědičné dispozice k nádorovým onemocněním např. BRCA1 a BRCA2.

 

Nejčastěji se partneři dozvědí o genetické zátěži v rodině bohužel tak, že počnou dítě, u kterého se prokáže závažné onemocnění dědičného charakteru. V lepším případě se může jeden nebo oba partneři dozvědět o své zátěži předem – to tehdy, když je genetické vyšetření provedeno preventivně, při zjištění onemocnění jiného člena rodiny, případně z tzv. prediktivního panelu apod. PGT-M představuje pro rodiny s genetickou zátěží jedinou spolehlivou metodu k vyloučení přenosu závažných vad a dědičných chorob na potomky. Pokud se ukáže, že partneři jsou vhodnými adepty k provedení IVF cyklu s preimplantačním vyšetřením embryí, proběhne konzultace u klinického genetika, který se specializuje právě na problematiku preimplantační diagnostiky.

 

Odebrané buňky DNA potom slouží k určení genové sestavy embrya. Jsme tedy schopni říct, s jistotou blížící se 100%, že testované embryo je buď zdravé, nebo je přenašečem choroby, anebo nese genetickou zátěž spojenou s budoucím rozvojem onemocnění.

 

Embryo, které projde tímto testováním a je vyhodnoceno jako geneticky vhodné, se následně přenáší do dělohy matky. Pokud má pár více embryí vhodných k transferu, taková mohou být využita při opakovaném transferu, nebo v budoucnu, bude-li pár chtít další dítě.

 

Translokace

Preimplantační genetická diagnostika translokací (či jiných strukturálních poruch chromozómů) je vhodná pro páry, kde je u jednoho či obou partnerů prokázáno nosičství balancované translokace, či jiné strukturní přestavby chromosomů. Translokace představují nejčastější strukturní abnormality chromozomů, které se vyskytují s frekvencí cca 1:625. U jedinců, kteří jsou nosiči balancované translokace, se nemusí projevit žádné známky vývojových vad ani jiných postižení či onemocnění. Problém ale nastává v případě reprodukce, kdy mohou vznikat spermie nebo vajíčka, která neobsahují správné množství genetického materiálu, tj. určitá část chybí nebo přebývá.

 

Pokud se takové spermie a vajíčka účastní oplození, vznikne geneticky abnormální jedinec s mnohočetnými vývojovými vadami a těžkými orgánovými postiženími. V drtivé většině případů je však plod buď samovolně potracen anebo je vývojová vada odhalena v rámci prenatální diagnostiky. Výjimečně dojde k porodu takto postiženého dítěte. Riziko vzniku tzv.nebalancovaného embrya je 5% pokud je přenašečem balancované translokace muž a 12% pokud žena.

 

Translokace může být častou příčinou potratů. Páry, ve kterých partnerka opakovaně potrácí, by si měly nechat vyšetřit karyotyp. Toto vyšetření umožní stanovit počet chromozomů a určit přítomnost právě chromosomové translokace.
 

Karyomapping

Karyomapping je nová technologie genetické analýzy embrya, díky které je možné zabránit přenosu genetické zátěže na další generaci. To platí jak pro páry, kde jsou oba partneři přenašeči daného onemocnění, tak i u osob, jež samy trpí nějakým dědičným onemocněním.

 

Nejprve je nutné získat vzorek krve budoucího otce, matky a jednoho blízkého příbuzného, o kterém víme, zda onemocněním trpí, nebo je naopak zdráv (vzhledem ke sledovanému onemocnění). Ve většině případů je tímto příbuzným postižené dítě daného páru. Vzorek krve tohoto příbuzného se označuje, jako tzv. „referenční vzorek“.

 

Pomocí Karyomappingu je možné vyšetřit chromozomy, útvary tvořené naší DNA a proteiny, jež obsahují geny a jsou uloženy v lidských buňkách. Metodou Karyomapping se vyšetří chromozomy matky, otce i referenčního vzorku na zhruba 300 tisících různých místech. Tím se spolehlivě stanoví tzv. „DNA profil“ chromozomu s mutovaným genem. Následně se vyšetří všechna embrya tak, aby bylo možné spolehlivě vyloučit ta, která obsahují mutovaný gen.

 

Pokud DNA profil spojený s mutovaným genem přítomný není, dá se říci, že embrya zdědila normální kopie genu bez mutace a měla by být z pohledu daného onemocnění zdravá. Taková embrya jsou vhodná pro transfer do dělohy matky.

 

Jak se Karyomapping liší od ostatních metod používaných při PGD dědičných onemocnění?

  • Zjednodušení a rychlost
    Kromě DNA partnerů není třeba žádat DNA od dalších rodinných příslušníků. Stačí pouze vzorek DNA od jednoho postiženého člena v rodině (dítě, případně jiný příbuzný) a v některých případech postačí pouze DNA od obou partnerů.

  • Řešení i pro dědičná nádorová onemocnění
    Tato metoda je vhodná nejen pro všechny monogenní choroby, ale také pro všechna dědičná nádorová onemocnění, jako jsou například mutace v BRCA1 a BRCA2 genech.

  • Dva v jednom
    V rámci vyšetření s pomocí karyomappingu je automaticky ze stejného vzorku proveden také screening aneuploidií všech chromozomů (PGS), což Vám přinese všechny výhody spojené s tímto vyšetřením. K transferu jsou pak vybrána jen embrya zdravá a se správným počtem chromozomů, což zvýší šanci na otěhotnění a zároveň vyloučí početí dítěte s jinými vývojovými vadami způsobenými právě nesprávným počtem chromozomů (Downův syndrom, Edwardsův syndrom…).

 

Preimplantační genetická diagnostika nemůže zaručit narození absolutně zdravého dítěte, může však s jistotou vyloučit přenesení konkrétní genetické zátěže na další generaci. Transfer „zdravého“ embrya po genetické preimplantační diagnostice nebo screeningu neznamená, že Vám nebude doporučen prenatální screening v I. a II.trimestru těhotenství.

© 2018 FertilityPort Prague s.r.o.
design & code: Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. OK více