+420 274 771 298

Proč jsem se rozhodla darovat vajíčka

Otěhotněla jsem velmi mladá, dnes už mám doma puberťáka, ale nelituju, neměnila bych. Po letech k synovi přibyla ještě dcerka, které je teď rok. Nyní, více než tehdy, si uvědomuju, jaký je to zázrak, mít dítě. Život bez nich, bez dětí obecně, si neumím představit.

Téma neplodnosti se mě nikdy netýkalo, ale v mém okolí jsem začala pozorovat, že ne každý má to štěstí. Kamarádky, kolegyně, známé, přibývalo kolem mě případů, kdy se miminko nedařilo, měsíce i roky. Viděla jsem, jaký obrovský nápor na psychiku to je, nejen pro tu ženu, ale pro pár celkově. Ten strach, kdy se to konečně podaří a jestli vůbec?

V té době jsem četla na internetu o darování vajíček a zaujalo mě to. Vybrala jsem si kliniku, objednala se na vstupní konzultaci a rozhodla se, že do toho půjdu. Po pár týdnech dorazily výsledky z genetiky, kde jsem zjistila, že jsem naprosto v pořádku. V pořádku byla i ostatní vyšetření, krevní testy, gynekologická prohlídka. Byla jsem ráda, že mě někdo takto “proklepnul”, k tomu bych se asi normálně nedostala.

Aplikace léků i samotný odběr byl bez komplikací, trošku mě akorát tlačilo břicho, ale to vše odeznělo po odběru vajíček.

Je to zvláštní pocit..někomu jsem darovala vajíčka, vyšlo to, nevyšlo? Pokud ano – je to holka, kluk, dvojčata? To se nedozvím, i když by mě to na jednu stranu docela zajímalo:-) Spokojím se ale s dobrým pocitem, že snad, možná, doufejme – se to povedlo.